Jsem dobrá máma?


Žijeme v době, kdy máme přísun k téměř neomezeným informacím. Díky za ně, ale... Chybí nám schopnost rozpoznat, které jsou správné/špatné, pravdivé/nepravdivé, užitečné/k ničemu. To všechno hraje do karet sociálním sítím a hlavně lidem, kteří se nám snaží vnutit, že jejich metody a techniky výchovy, stravování, jsou ty správné. Všechny tyto články, kurzy, webináře atd. v nás vyvolávají, často záměrně, pocit, že nejsme dost dobré, že něco neděláme správně. Buď bude mít naše dítě deprese z toho, že mu dáváme moc velkou volnost, nebo naopak z toho, že jsme moc přísní. Buď na nás bude hodně závislé, nebo moc málo. Jedni nám radí, ať dítě spí v posteli s námi, jiní tvrdí, že si na to zvykne a nebude samostatné. V nemocnici nám řeknou, ať kojíme po 3 hodinách a sestřička, která za námi po porodu přijde domů, ať kojíme na požádání. Co vůbec znamená na požádání, když dítě umí jen brečet? A kamarádka tomu všemu nasadí korunu, když nám tvrdí, že to moc řešíme a že teď s tím miminem není žádná práce: "Jen počkej, až mu budou tak 2, to si teprve na něco stěžuj."...Všichni tihle lidé vyvolávají otázku:

JSEM DOBRÁ MÁMA?

Já věřím, že ano. Věřím, že právě Vy Jste nejlepší máma pro svoje dítě. Věřím, že s určitou mírou podpory žena přijde na to, co je nejlepší pro ni a pro její dítě a nakonec i pro celou rodinu.

Věřím, že JSTE DOBRÁ MÁMA!

     

Všichni tihle lidé vyvolávají otázku: "Jsem dobrá máma?"


Čtěme články, sbírejme informace, jsem přesvědčená, že ve spoustě "rad" a tipů můžeme najít pomocníky. Pokud u toho člověk zapojí intuici nebo jak se říká selský rozum.

Vy sama nejlépe víte, co potřebuje vaše dítě. Netvrdím, že hned když přijdeme z porodnice domů, budeme vědět, co zrovna potřebuje, ale zkusme to brát jako proces. Když začínáme nový vztah, také se nejdříve s partnerem poznáváme, zjišťujeme, co má rád, co mu vadí, jaké jsou jeho dobré a špatné vlastnosti. S dítětem je to stejné, dejme si čas na to, abychom se poznali a taky, aby dítě poznalo nás.