Krásné a pohodové Vánoce

Prosinec prosvištěl ruku v ruce s adventem jako blesk. Miluju předvánoční čas, to těšení se, přípravy. Všude je voňavo, závany sava přebíjí vanilkový cukr a skořice nebo obráceně? Úzkost z neumytých oken a trýznivý pocit z nedostatku druhů cukroví.

S dětmi adventní čas změnil svoji podobu. Svařák je dar, který musíte stihnout vypít během krátké, nýbrž předražené jízdy na vánočním kolotoči. Místo koukání na překrásné české pohádky jste nuceni poslouchat stupidní uchechtané růžové prase. Celý advent neustále lžete. Předávání dárků s prarodiči je jako táborová bojovka. V případě, že chcete zdobit stromeček s dětmi (a nevyberete si pokryteckou variantu, že stromeček zdobí Ježíšek :-)), musíte mít dvojnásobné množství ozdob. Už zase chodíte potají na cukroví. Uklizený byt si oproti bezdětným dobám užijete v průměru pět minut...

Všechno je jinak, spousta věcí je náročnějších a komplikovanějších, ale jedno je nejvíc. Ta dětská, čistá, ještě ničím nezkažená upřímná radost a bezstarostnost. Někdy (často) mě přivádí k šílenství a je ze mě uječená panovačná máma a někdy (někdy) mě vrací zpátky. A za ty chvíle jsem vděčná.

Milí rodičové, přeji vám, ať se vám podaří naplnit Štědrý den a vánoční svátky pohodou a smíchem, u pohádek s dobrou vánočkou, ať jste obklopeni těmi, které máte rádi. A taky láskou...

A třeba i s prstem v nosem, když na to přijde...