.png?ph=997621f1c6)
Vítám Vás na místě, kde se můžete konečně zastavit.
.png?ph=997621f1c6)
Píšu o nás, o ženách
a matkách. O nás, co každý den přemýšlíme nad tím, jestli jsme DOBRÉ MÁMY.
Píšu o mateřství trochu jinak.
Věřím, že každá musíme začít nejprve od sebe.
Věřím ve Vás, sebevědomé mámy!
.png?ph=997621f1c6)
Možná Vám přijde, že kolem sebe vidíte samé dokonalé mámy: perfektní kuchařky, kreativní podnikatelky, precizní švadleny, výkonné sportovkyně, chápající manželky, trpělivé kamarádky. Ale věřte mi, nikdy nenajdete ženu, která by naplno zvládala všechno najednou.
Uvědomila jsem si, že nemůžu mít perfektně uklizenou domácnost, každý den navařeno z nejkvalitnějších surovin, zároveň se maximálně věnovat dětem, být chápající manželkou a taky kamarádkou. A do toho, jen tak mimochodem, zvládat emoční výkyvy mých dětí.
Každá hospodaříme se stejným časem. Den není nafukovací. Uvědomit si, že nemůžeme zvládat vše, je první krok ke spokojenosti.
.png?ph=997621f1c6)
Pokud přijmeme fakt, že "stačí" být dobrými mámami, můžeme věnovat čas taky samy sobě. Často nás to přirozeně nutí říkat si o pomoc. A to není vždy jednoduchá věc. Stejně jako umět o sebe pečovat, o svou energii a svoje sny.
Touha být tou nejlepší mámou mi bránila v tom dělat, co mě opravdu baví. Když jsem se zbavila pocitu být nejlepší, začala jsem věnovat víc prostoru sobě a našla jsem dávno zapomenutou touhu po psaní.
Obraz dokonalé mámy, který máme před očima, nám totiž může bránit rozvíjet, v čem jsme opravdu dobré.
.png?ph=997621f1c6)
Začněte věnovat více času sobě a zjistíte, že naslouchat svému tělu, mysli a respektovat emoce, se stane tak nějak dodatečně.
A až se to stane, možná budete potřebovat povzbudit, vědět, že na té cestě nejste samy.
Proto jsem se rozhodla psát a dělat, co mě baví. Buďte tu vítané i vítáni.
První adventní neděle. Rozhodli jsme se, že si to uděláme hezký a po několika marných pokusech, kdy nás kamarádi lákali s dětmi do Prahy, jsme konečně souhlasili a vyrazili. Dopoledne jsme navštívili výstavu obytných vozů a karavanů v Letňanech. Snad poprvé od dovolené jsme se vydali dál než pár kilometrů od domova. Po prvních minutách v autě jsem...
Úklid je podle mě jedna z nejnevděčnějších prací obecně. Všimnete si ho jen, když se nedělá. Muži a ženy. Dnes, v době unisex toalet a rovnoprávnosti za hranicemi selského rozumu, začíná být ženská práce sprosté slovo. Můžeme se ale nakrásně tvářit, že jsem si rovni, ale muži prostě vidí (ne)pořádek úplně jinak.
Stromy postupně ztrácejí své kabáty, my zatím vrstvíme oblečení a upadáme do podzimní letargie. Letos si nevím proč, nedokážu podzim užít naplno. Možná to bude deštivým létem, kdy za námi sluníčko chodilo spíš na návštěvu. Nebo tím, že po prvních týdnech ve školce nám stoupla spotřeba papírových kapesníčků asi pětisetnásobně. Starosti, i když jsou...
Po návratu z dovolené nás všechny čekal veledůležitý krok. Kluci šli poprvé do školky. Předcházelo tomu spousta povídání o tom, kam, na jak dlouho a proč půjdou někam, kde nebude maminka. A zvládli to famózně. Musím dodat, že je za tím taky spousta důvodů. Začali chodit jen na dva dny v týdnu, v protější třídě pracuje jejich teta a díky...
