"Jakou si naše děti zvolí cestu,to neovlivníme,ale můžeme je na ni pripravit."
Na sociálních sítích, v knihách, od rodičů a kamarádek, z každé strany záplava informací a často naprosto protichůdných. Spěte s dítětem v posteli/Nikdy neberte dítě do postele. "Dej mu prosím tě ten dudlík,ty si ho taky měla!"/"Dudlík mu za žádnou cenu nedávej, mohlo by ti to zkazit kojení." Dítě houpejte, noste v nosítku/Položte dítě do postýlky, jinak si zvykne, že ho moc nosíte. "Už mu byli 2 a pořád má plínu?! No to ty už si od roka chodila na nočník"... A mohla bych pokračovat desítkami a stovkami příkladů jako jsou tyto. Co je vlastně správné? Jak to mám teda dělat?
Nechci psát o tom, jak správně vychovat dítě. Chci psát o tom, jak v sobě najít vnitřní jistotu, že všechny ty věci, nad kterými pochybujeme, děláme správně.
Chci psát o nás, o ženách, o matkách. O nás, co každý den přemýšlíme nad tím, jestli jsme DOBRÉ MÁMY?
Chci psát o tom, jak je mateřství důležitá role a jak se na ní v dnešním světě, zaměřeném hlavně na výkon, zapomíná.
Chci psát o tom, jak být sebevědomou mámou, která si stojí za svými názory.
A nakonec chci psát o tom, jak si vážit toho, že jsme ženami.
Přemýšlíte nad tím, jestli jste dobrá máma?
Neumíte si udělat čas sama na sebe?
Máte chuť sdílet své zkušenosti s ostatními?
Připravila jsem pro vás podpůrnou skupinu.
Pro více informací klikněte zde:
S veškerou úctou k přetíženému zdravotnictví a všem, co prožívají dny v nejistotě, ať už kvůli strachu o své zdraví či živobytí. Myslím, že i v této podivné době, kdy vláda zavřela divadla a snaží se nám to sama vynahrazovat, musíme myslet pozitivně. Neskloňovat ve všech pádech epidemii, nýbrž posílit svoje duševní zdraví věcmi obyčejnými. To je...
My, co máme děti, umíme velice dobře dvě věci. V první řadě umíme skvěle radit. Co určitě dělat, čemu se vyvarovat, co nám zabralo a naopak, co nemá vůbec cenu zkoušet. V jedné věci jsme ale ještě lepší než v předávání rad. Strašení. V šíření strachu dosahujeme mistrovství. "Moje dítě nespí, někdy vstává i 10x za noc." "Je na...
Kdybych si mohla ze Sardinie přivézt jakýkoliv suvenýr, bylo by to slunce. Zabalila bych ho do barevných šustivých obalů od čokoládových bonbonů a při podzimních sychravých dnech jeden po druhém rozbalovala a vychutnávala teplo, které vás přikryje jako příjemná deka. Místo toho prohlížím fotky a ve vzpomínkách se vracím na místa, která jsme...
Podobně jako je mateřská dovolená dovolenou jen v uvozovkách, tak i naše současné dovolené zatím postrádají některé prvky (většinu 😊) z těch předešlých. Lhala bych, kdybych napsala, že se mi občas nezasteskne. Že mi občas nechybí ten pocit v břiše, který způsobuje fakt, že nevíte, kde budete večer spát. Že mi neschází večery v horách s oblohou...