Sicilián

29.05.2023

Možná se rozmýšlíte, kam s dětmi na dovolenou nebo třeba teprve sbíráte odvahu vydat se dál než pár kilometrů od domova. Jediná moje rada je, vyrazte. Jen mimo domov se potkáte tváří v tvář opravdovému dobrodružství.

Po téměř 9 měsících tedy přišel čas na sdílení naší cesty po Sicílii.


I když jsem si myslela, že po svém heroickém výkonu před odletem (tedy zabalení celé rodiny do jediného kufru), zvládnu úplně vše, byla jsem hned po příletu do Catanie, druhého největšího města proslulého mafiánského ostrova, postavena před první zkoušku. Zvládnout své děti v letištní hale při nekonečném čekání na auto v půjčovně. Ale po chvilce jsem si naštěstí uvědomila, proč se tak rádi vracíme do Itálie. Je to země, kde se neřeší nic a už vůbec ne něco jako povyk dětí. Povídání o tom, jak to chodí na jednom z italských ostrovů jsem mimochodem sdílela hned po návratu, můžete přečíst zde 😊 . 

Naše třítýdenní dobrodružství tedy může začít. Čekají nás postupně 4 ubytování, která máme předem rezervovaná přes Airbnb. V průměru budeme na každém místě trávit 4-5 nocí. Začínáme tedy na severním pobřeží ostrova, poblíž sympatického městečka Cefalú.

Výjimka potvrzuje pravidlo

Už jsme zkušení rodiče, a tak po několika nevydařených pokusech víme, že první den dovolené se opravdu nevyplácí nikam spěchat a už vůbec ne za každou cenu sbírat zážitky. Ty přijdou většinou samy, i když kolikrát ani nechcete 😊. Takže kolem poledne, což je nejrychlejší čas, ve kterém se dokážeme vypravit, se odebíráme k moři. Nacházíme pláž "Torre Conca", kam se mimochodem další dny budeme spokojeně vracet. Kolem 14 hodiny všichni toužíme (děti o tom jen ještě neví) po odpočinku. Trochu násilně je tedy nutím, aby si lehly a na chvíli usnuly. Protože jsou ale Italové ještě o něco hlučnější než my, nezdá se to moc reálné. Náhle si však vzpomenu na skvělé výchovné pravidlo. Nikdy děti neuplácejte: "Kluci, když usnete, koupíme vám nanuka." První z bratří usíná do 5 minut, ten druhý celé moje nevýchovné snažení úspěšně bojkotuje. Vzpomínám si na pravidlo číslo dvě a tři - Nikdy nesrovnávejte sourozence a svým dětem nevyhrožujte. "Hele, brácha už spí, on dostane nanuka a ty ne." Druhý z bratří spí do 3 minut. Svědomí mě trápí přesně 30 sekund, dokud nevytáhnu knížku, na kterou jsem se těšila už v letadle. Taky si jdu zaplavat a po krásné hodince, kdy zní jen italská hudba a křik cizích dětí, jdeme na zaslouženou zmrzlinu.

Torre Conca
Torre Conca
Normanský dóm v Cefalú
Normanský dóm v Cefalú

V podvečer se přece jen vydáváme na skok do přilehlého historického městečka Cefalú, které se rozkládá pod 270 m útesem La Rocca. Rozhlížíme se po místních specialitách. Z těch hlavních jídel to jsou především arancini, což jsou smažené rýžové koule obalené ve strouhance většinou prodávané v rychlých občerstveních spolu se smaženým lilkem. Nesmí chybět pasta a pizza na spousty způsobů. Na Sicílii koupíte pizzu klasickou, tak jak ji znáte z Itálie, ale také tu s tlustším těstem, říká se jí Sfincione. Sicilané si ale také potrpí na sladké dobroty. Populární jsou zde cannoli, což jsou trubičky plněné slazenou ricottou, vyrábí se tu také marcipánové ovoce a z místních stromů Sicilané získávají sladký nektar zvaný "manna", ze kterého dělají opravdovou pochoutku.

Další dny se vydáváme ve 32 stupních obdivovat také vnitrozemí a navštěvujeme přírodní park Madonie, přesněji oblast San Foca. Mezi jehličnatými stromy nás nespaluje takové horko. Je středa, ale protože pro Italy není všední den žádnou překážkou, užíváme si hudby z oslavy, kterou místní v piknikové aréně pořádají. Další naše kroky vedou do Castelbuono a následuje horské městečko položené 730 m.n.m., Pollina. Vyšlápnout 150 m převýšení asi na půl kilometru se vyplatilo, protože výhledy tu byly ohromující. Tentokrát jsme trochu zariskovali, protože jsme znovu slíbili zmrzlinu, ale nevěděli jsme, jestli se jí opravdu po vystoupání dočkáme. Naštěstí jsme pořád v Itálii 😊 . 

Přírodní park Madonie
Přírodní park Madonie
Castelbuono
Castelbuono
Pollina
Pollina

Palermo na dlani

Cestou do Castellammare del Golfo, kde nás čeká druhé ubytování, se zastavujeme u katedrály di Monreale, odkud máme Palermo jako na dlani. Do útrob hlavního města jsme se nakonec po zvážení všech pro a proti nevydali. Po prohlídce katedrály posilněni italským espressem tedy vyrážíme směr severozápad rovnou do našeho dalšího ubytování, abychom pošetřili síly na další den, kdy nás mělo čekat putování po archeologickém nalezišti, kterých je na Sicílii požehnaně.

Katedrála di Monreale
Katedrála di Monreale
Katedrála di Monreale
Katedrála di Monreale
Palermo
Palermo

Nenavštívit na Sicílii archeologické památky by byl hřích, kolem poledního tedy dorážíme do Segesty. Čekalo nás úmorné vedro, cesta autobusem do útrob parku však stála za to. Můžete zde obdivovat zachovalý dórský chrám a na vrcholu hory Monte Barbaro i antické divadlo.

Segesta
Segesta
Segesta
Segesta

Protože kluci zatím výlety zvládají obdivuhodně a po sérii pravidelných svačinek ujdou i několik kilometrů denně, po 7 dnech pobytu vyhlašujeme turistickou výzvu. Kousek od našeho ubytování se nachází přímořský přírodní park s útesy protkanými stezkami klikatícími se až k samotnému moři. Tento park na severozápadě ostrova nese název Zingaro. Kluci zvládnou naťapat 370 m převýšení na 6 km, je přes 30 stupňů a za celou cestu není téměř žádný stín. Jsem na ně opravdu pyšná, zvlášť potom, co já se klasicky "zavařím". Odměnou nám je pláž s pohádkově průzračnou vodou, která nás osvěží přesně v půli cesty.

Za zmínku ze severozápadní části jistě stojí další horské městečko Erice s majestátním hradem, solné pánve Trapani a nejsevernější výběžek San Vito lo Capo, kde se údajně nachází nejkrásnější pláž na Sicílii. Jak to tak ale u "nejkrásnějších" pláží bývá, pod nánosem ručníků a lehátek byl sotva vidět údajný bělostný písek. My jsme tedy mnohem krásnější pláž objevili o pár kilometrů dál, kde kempovali obytné vozy 😊.

Erice
Erice
Solné pláně Trapani
Solné pláně Trapani
San Vito lo Capo
San Vito lo Capo

Mezi odpadky

Na cestě ke třetímu ubytování u jižního pobřeží poblíž města Agrigento, se zastavujeme v dalším archeologickém parku Selinunte. Je neuvěřitelné, kolik antických památek na ostrově najdete, stejně tak neuvěřitelné je ale bohužel množství odpadků nacházející se podél silnic, obzvlášť kritická nám situace přišla právě na jižním pobřeží, jsou tady také o poznání znečištěnější pláže než třeba na severu. Na druhou stranu to vynahrazuje jejich rozlehlost a liduprázdnost, dosyta si tu tedy užíváme klidu a toho, že pláže máme většinou jen sami pro sebe.

Pokud cestujeme letadlem, ubytování pak vybírám opravdu pečlivě. A musím říct, že i tentokrát se to vyplatilo. V našem dalším ubytování nás přivítala pohostinná sicilská rodina architektů. Celé patro s nádherným výhledem jsme měli jen pro sebe.  

Selinunte
Selinunte
Baia di argilla
Baia di argilla
Ubytování u městečka Realmonte
Ubytování u městečka Realmonte
Eraclea Minoa
Eraclea Minoa

A to je pro dnešek vše, druhou část ostrova vám představím v dalším článku. A co se ještě dozvíte?

Jak jsme se omylem dostali zadním vchodem na nejnavštěvovanější památku ostrova.

Že mravenci vám dokážou znepříjemnit pobyt, i když zrovna nespíte ve stanu.

O výletě do měsíční krajiny.

V druhé části také najdete klasické praktické okénko - kolik dáte za letenky, ubytování nebo třeba vypůjčení auta.


Další z našich cestopisných zápisků můžete pročíst tady:

O cestování po Sardinii:

O naší cestě vypůjčenou dodávkou přes Rakousko, Slovinsko až do Chorvatska: